Město možná vlastní pozemky za stovky milionů korun, ale nehlásí se k nim

24. března 2021
Město možná vlastní pozemky za stovky milionů korun, ale nehlásí se k nim

Zastupitelé města České Budějovice se mají zabývat tím, zda římskokatolická církev vůbec někdy vlastnila pozemky na Děkanských polích. Z dostupného posouzení plyne, že se jedná o původní majetek města, nikoli církve.

Komu patří Děkanská pole?

  • Město koupilo pozemky v roce 1547 od Lukáše Reichštejnara.
  • V roce 1548 město svěřilo pozemky do užívání faráři Tomáši Bablerovi.
  • Do pozemkové knihy bylo v 19. století zapsáno užívací právo s odkazem na smlouvu z roku 1548. Zápis je nesprávný a neúplný, nemohl změnit vlastnictví.
  • Před znárodněním pozemků komunisty v roce 1948 požádala římskokatolická církev o náhradu výnosů z pozemků, nikoliv o náhradu za pozemky. Hovoří se o „Děkanském beneficiu“, což jen potvrzuje vztah církve k majetku města.

Proč by se mělo město o pozemky zajímat?

  • Podle nám známých dokumentů byla Děkanská pole vždy majetkem města, římskokatolické církvi byla pouze svěřena do užívání.
  • Město by se nemělo vzdávat tak velkých pozemků (380 000 m2), které mu oprávněně patří.

Shrnutí:

  • Vlastnictví těchto pozemků městem je poměrně velmi dobře zmapováno. Pokud se má město chovat jako dobrý hospodář, není možné, aby bez jakékoliv aktivity rezignovalo na určení vlastnictví pozemků soudem, pokud existují odůvodněné pochybnosti, zvlášť při tak velké hodnotě. Zastupitelé by se tím měli zabývat a rozhodnout o podání určovací žaloby.

Na jihu Českých Budějovic, v lokalitě známé jako Děkanská pole, je 38 hektarů pozemků v hodnotě stovek milionů korun. Původní dvůr na tomto místě koupilo město v roce 1547 od soukromé osoby, konkrétně, dle dvou přiložených posudků, dne 8. 11. 1547 od Lukáše Reichnštejnara. Po několika měsících nechalo město na pozemku hospodařit místního faráře. Z výnosů se tak mohl financovat duchovní život ve městě, město nemuselo faráři vyplácet plat a osvobodilo jej od všech daní a poplatků. Zároveň se církev zavázala bez odporu dvůr vrátit s roční výpovědní lhůtou. I v roce 1948, kdy byl majetek zabrán komunisty, děkanský úřad v Českých Budějovicích sám sebe stále označuje (zákon, žádost církve) jako uživatele pozemků, nikoliv vlastníka, musel si tedy být vědom toho, že pozemky nevlastní.

V roce 2018 získala římskokatolická církev Děkanská pole od státu (rozsudky Rozsudek Krajského soudu a Rozsudek Vrchního soudu) a tvrdí, že komunistický režim pozemky odebral jako majetek církve. Dle dostupného posudku ale úředník v 19. století nepochopil česky psanou smlouvu města s církví z roku 1548 a chybně označil (prenotací) stávající stav užívání a požívání jako stav vlastnictví církve s právem zpětného odkupu městem. K řádnému zápisu vlastnictví (intabulaci) ve prospěch církve nikdy nedošlo.

Klíčové je, že otázku vlastnického práva k těmto pozemkům zatím žádný soud nezkoumal na základě původních dokumentů, tj. nabývacího titulu. Město České Budějovice také nikdy nebylo účastníkem řízení, kde by vlastnictví pozemků městem mohlo být prokázáno. Město musí požádat soud o určení, zda tyto pozemky mají být ve vlastnictví města. Je to jediný způsob, jak získat jednoznačnou odpověď a postupovat s náležitou péčí řádného hospodáře.

K tomu máme také vyjádření právníka Mariana Babice:

„Soudy dosud otázku vlastnického práva vůbec neřešily. Ze strany Státního pozemkového úřadu ani nebyla uplatňována námitka, že by žalobce (tj. děkanství) nebyl oprávněným subjektem k podání žádosti o vydání pozemků. Soudy řešily výlučně otázku, zda předmětné pozemky slouží veřejnému zájmu, kdy dospěly k závěru, že neslouží, a tudíž rozhodly o jejich vydání žalobci. Tyto rozsudky ovšem žádným způsobem neovlivňují možnost města domáhat se určení svého vlastnického práva, ani nepredikují výsledek takového sporu.“

Město bylo na tento stav upozorněno panem Františkem Haklem už v polovině roku 2019, ale k hájení zájmů občanů se zatím nikdo neodhodlal. Místo hledání způsobů spíš slyšíme důvody, proč to nejde. Přitom vlastnická práva města může obhajovat pouze a jen městská samospráva.

V roce 2020 byla o případu natočena reportáž:

Záhady Josefa Klímy: Příběh stamilionových pozemků. A bossing ve výchovném ústavu Záhady Josefa Klímy z 14. 5. 2020: (Video: Seznam Zprávy 15. 5. 2020)

Budějovice mají nárok na stamilionové pozemky. Klidně je nechávají jiným Seznam Zprávy, 19. 5. 2020

Tato medializace přispěla k tomu, že si město objednalo „odbornou teoretickou studii“ na plzeňské právnické fakultě. Její hlavní autor je odborník na navracení majetku církvím a související právo. Bohužel tato studie je sporná. Otázku, zda byla církev vlastník, nebo uživatel, odbyla jednou větou s tím, že to vyplývá z textu smlouvy z roku 1548. Ale už neuvádí jak. Navíc obsahuje zjevnou chybu v kupní ceně, kterou město za pozemky zaplatilo.

Nezávisle na této studii si k věci nechal pan Hakl zpracovat posudek u odborníka na historické právo, kde se především podrobně vysvětluje podstata smlouvy mezi městem a církví. Tedy fakt, že se o převod vlastnického práva města nejedná a město bylo stále vlastníkem pozemků až do roku 1948.

Oba odborné posudky jsou nyní veřejně k dispozici. Zastupitelé by se jimi měli zabývat a konečně rozhodnout o podání určovací žaloby.

Odkazy na odborné posudky:

Posouzení právních vztahů - doc. JUDr. Marek Starý, Ph.D., Katedra právních dějin, Právnická fakulta Univerzity Karlovy

Odborná teoretická studie “Majetková dispozice s pozemky města České Budějovice vůči římskokatolické církvi”. Kolektiv autorů: JUDr. Mgr. Václav Valeš, Ph.D., JUDr. et PhDr. Stanislav Balík, Ph.D., JUDr. Vilém Knoll, Ph.D., Katedra právních dějin Fakulty Právnické Západočeské univerzity v Plzni, Plzeň 2020

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články