Dan Leština je člen Zastupitelstva Jihočeského kraje a člen komise pro životní prostředí Rady města České Budějovice. Právě činnost v komisi bude i tématem dnešního rozhovoru. Co vlastně člen komise dělá, čím se zabývá? A co aktuálního Dan řeší?
Dane, vím, že se věnuješ motýlům a mravencům, má to něco společného s prací v komisi rady krajského města?
Motýlům jsem se věnoval ve své bakalářské a diplomové práci, nyní zpracovávám téma přeměny deštných pralesů na palmové plantáže a vlivu tohoto procesu na faunu a flóru. To jsem zkoumal na severním Borneu během let 2016 až 2019, kdy jsem sbíral vzorky mravenců a stromů, nyní všechny podklady zpracovávám. S prací v komisi to samozřejmě přímo nesouvisí, ale tyto výzkumy mi poskytly vhled do toho, jak zvířata a rostliny reagují na změny v krajině. Je to pro mě také motivace věnovat se například městským trávníkům a přístupu měst k územnímu plánu nebo klimatické změně.
Co v komisi konkrétně děláš? V čem spočívá její činnost?
Jako ostatní pirátští komisaři píšu vždy krátký report na stránky budějovických Pirátů, můžeš se tam podívat. Scházíme se jednou za měsíc. Vždy máme jedno až dvě témata, o kterých diskutujeme. Hodně času věnujeme vlastnímu vzdělávání a získávání informací od pozvaných hostů, případně z míst, která navštěvujeme, jako byla teplárna nebo čistírna odpadních vod. Je důležité, aby členové komise měli přehled. Smyslem komise ale je, aby se vyjadřovala k materiálům pro radu města a byla jejím poradním orgánem, tedy aby měla přímo vliv na to, co se ve městě děje. To se ale doposud podle mého názoru nedělo do té míry, jak by mohlo.
Podstatnou částí činnosti je rozdělování finančních dotací pro občany a spolky v Českých Budějovicích v souvislosti s životním prostředím. Jde o částky od několika tisíc po sto tisíc korun. Aktuálně jsme například diskutovali nad pravidly, podle kterých budeme finance přidělovat v roce 2021. Vzal jsem si tuto věc za svou, komplexně jsem přepracoval pravidla z minulých let a ve shodě s kolegy z ostatních politických stran jsme to předali odpovědným úředníkům jako náš společný návrh. Doufám, že v tomto novém znění budou pravidla přehlednější i pro lidi, kteří chtějí žádat poprvé a nemají s tím tedy doposud zkušenosti. Velká část žadatelů se totiž uchází o dotace opakovaně, a když ví, jak to chodí, je to pro ně nutně výhoda.
Co bude tedy tou hlavní změnou v pravidlech?
Pravidla mají nyní tři hlavní kategorie. První je přímé zlepšování životního prostředí, konkrétně když se chce někdo třeba starat o veřejnou zeleň, starat se o nějaký přírodní biotop nebo vysbírat odpadky v městském lese apod., na to chceme věnovat víc peněz. Další kategorií je environmentální výchova, to jsou například zahradnické pomůcky pro mateřské školy, školní exkurze, přednášky a přírodovědné vycházky po městě a v okolí. Poslední kategorií jsou včelařské projekty. To se mně osobně moc nelíbí, rád bych, aby i včelaři buď zlepšovali životní prostředí, nebo organizovali kroužky a přednášky jako všichni ostatní. V minulých letech se nám totiž objevily žádosti o zaplacení drahých přístrojů na zpracování medu apod., což už s životním prostředím města souvisí jen velmi nepřímo a je to spíš podpora něčího podnikání nebo koníčku. Viděl bych to spíš tak, že v této kategorii bychom mohli dotovat nejen včelaře, ale všechny možné malé zemědělce z regionu, např. za podmínky prodeje produktů na trzích ve městě a při dodržení určitých standardů šetrnosti k životnímu prostředí.
Dotoval bys tedy jejich podnikání za podmínky, že nebudou životnímu prostředí škodit a jejich produkty zůstanou ve městě, chápu to správně?
Ty prostředky nejsou v takové výši, aby mohly motivovat nějakého velkého podnikatele ke změně v podnikání a přístupu k životnímu prostředí, mohou ale pomoci drobným farmářům v dnešní svízelné situaci. A zároveň je přilákat k prodeji svých výrobků přímo ve městě, což by jistě uvítali i jeho občané.
Kolik lidí se o dotace uchází? A dostane se na každého?
V minulých letech bylo relativně dost peněz, vloni dostali dotace téměř všichni. Vzpomínám si, že dříve jsme museli přece jen vybírat a na zhruba pětinu se nedostalo. Do dalšího roku bychom uvítali naopak více přihlášek. Myslím, že je v pořádku, když mezi projekty probíhá soutěž, která také zajistí, že bude vybráno to nejlepší pro město a nebude se plýtvat penězi na věci, které nejsou přínosné. Nemyslím si ale, že by se celkové prostředky na tyto dotace měly snižovat, spíše by město mělo věnovat více pozornosti propagaci těchto programů a přístupnosti toho systému, aby bylo jednodušší o peníze požádat. Doufám, že tomu pomohou ta nová pravidla. Pomoci by mohlo i přepracování aplikace pro podávání žádostí, k němuž nyní podle mých informací došlo. Uvidíme v příštím roce.
Jak se práce v komisi rady města slučuje s pozicí krajského zastupitele? Může tam docházet třeba k nějakému střetu zájmů?
Asi bychom si mohli představit situaci, kdy by tam nějaký střet zájmů mohl být. V takovém případě bych se musel vžít do konkrétní role, v městské komisi prosazovat, co je nejlepší pro životní prostředí města, a v krajském zastupitelstvu nad věcmi uvažovat z celokrajského pohledu. V praxi se to ale příliš často nestává. Zajímavá by teoreticky mohla být třeba otázka, kdo zaplatí novou spalovnu odpadů, která může stát okolo tří miliard korun, to je ale věc, na kterou stejně městská komise nebude mít přímý vliv.
Spíš mám problém s časem. Jsem sice stále zdaleka nejaktivnějším členem městské komise, ale práce krajského zastupitele je také časově náročná. Jsem neuvolněný, za práci v každé z těch pozic tedy sice dostávám malou odměnu, ale ani jedna nich mě neživí, je to práce navíc k mé hlavní činnosti, výzkumu.
Nyní bude rada města vybírat nového předsedu a v případě, že vybere vhodného a aktivního člověka, který bude sám přicházet s dobrými podněty a připravovat kvalitní podklady, určitě bych mohl v komisi pokračovat, protože potom by té práce na mě zbylo méně. Obecně si ale myslím, že na libovolné pozici by každý měl hledat svého nástupce, což už nějakou dobu dělám, a v případě, že se někdo vhodný najde, svou pozici v komisi mu rád předám.